Obec Pístina

O obci

Památky a zajímavosti

Pístina je malebná jihočeská vesnička, obklopená rybníky a lesy, která byla na základě své hodnotné venkovské zástavby a celkového urbanistického výrazu vyhlášena vesnickou památkovou zónou lidové architektury. V rámci Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Třeboňsko se tak stala jednou z pěti obcí chráněných v této kategorii.

 

Nejstarší zmínka o Pístině pochází z roku 1397, kdy je  uváděna jako zboží pánů z Hradce. Později patřila k panství Stráž nad Nežárkou, které po vymření rodu pánů ze Stráže změnilo několikrát majitele, až ji v roce 1577 koupil Vilém z Rožmberka.

Obec je středověkého založení, s dosud čitelnou původní půdorysnou strukturou. Základní velkou parcelaci na 16 velkých usedlostí uváděných v berní rule z roku 1654 a rovněž v Tereziánském katastru z roku 1757, dokládá i mapa stavebního katastru z roku 1827 a je zřetelná a v podstatě platná až do dnešní doby.

Po celou dobu své existence leží Pístina stranou závažných historických událostí. I husitská tažení a třicetiletá válka se jí dotýkaly jen okrajově. Vývoj obce probíhal relativně klidně, bez podstatných změn a zvratů, které by výrazně ovlivnily život vesnice a zanechaly stopy na jejím  výrazu.

 

Konec 15. století a začátek 16. století lze charakterizovat jako období relativního klidu a počínajícího hospodářského vzestupu celého kraje. Pístina byla založena a vyvíjela se jako typická zemědělská obec, kde měl mimo  polního hospodářství velký význam i chov dobytka a včel. Své místo zde měli i drobní řemeslníci.

Péče o dobytek byla svěřována jedné osobě,  která pásla dobytek všech obyvatel vesnice společně na obecních pastvinách. Byli to obecní pastýři, kterým se říkávalo též slouhové. Tito lidé mívali i značné zvěrolékařské zkušenosti a často pomáhali v tomto směru i hospodářům. O pastýřích se dochovaly zmínky již z roku 1603, kdy se uvádí Maruše, dcera pastýře z Pístiny, z roku 1607 pak pochází zmínka o Martinovi, pastýři a následují další.

Za starých časů se v této oblasti pěstovalo hodně lnu, který sloužil k tehdy velmi rozšířené výrobě plátna. Pro zpracování lnu byly u každé obce zřízeny sušárny, zvané pazderny, v nichž se len sušíval pro celou obec. O sušení lnu v pazdernách pečovali zkušení lidé, kteří tam také bydleli. Nazývali se pazderníci. V Pístině se připomíná již r. 1615 –1617 pazderník Pavel a lze najít celou řadu jeho následovníků.

Provozování polního hospodářství též vyžadovalo, aby v obci byli i řemeslníci. Především to byli kováři, kteří provozovali řemeslo v obecní kovárně. V Pístině se připomíná kovář na obci již r. 1651.  Dále bylo též velmi potřebné kolářství. Koláři se zde připomínají již od roku 1730.

Při stavbách domů  se uplatňovali mistři tesařští, později koncem 18. a hlavně v 19. stol., kdy byla většina dřevěných domů přestavěna na zděné, mistři zedničtí.

Z dalších řemeslníků  zde byly evidováni krejčí a tkalci. Tkalcovský stav býval častý v mnoha domech, kde si obyvatelé často tkali plátno pro svou potřebu. Po domě se říkalo u Tkalců v č.p. 18.

Ve výčtu řemesel nesmíme zapomenout ani na hostinské. Ze starší doby se připomíná již roku 1687 Pavel Smrčka, hostinský v Pístině.

O veřejný pořádek v obci pečovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností. Zachoval se seznam rychtářů obce Pístiny od roku 1542, kde se jako první rychtář uvádí Javůrek.

 

Nábožensky příslušela Pístina k faře Stráž nad Nežárkou, kostelu sv. Petra a Pavla. V obci byla v roce 1824 uprostřed návsi postavena nákladem obce kaple, která je zasvěcena sv. Kateřině a čtrnácti pomocníkům a v současné době je památkově chráněna.

Od roku 1995 se obec Pístina stala rovněž domovem zdravotně postižených žen a dívek, umístěných v Ústavu sociální péče o mládež, který se do obce přestěhoval ze zámku ve Stráži nad Nežárkou.

Z historie

Nejstarší zmínka o Pístině pochází z roku 1397, kdy je  uváděna jako zboží pánů z Hradce. Později patřila k panství Stráž nad Nežárkou, které po vymření rodu pánů ze Stráže změnilo několikrát majitele, až ji v roce 1577 koupil Vilém z Rožmberka.

Obec je středověkého založení, s dosud čitelnou původní půdorysnou strukturou. Základní velkou parcelaci na 16 velkých usedlostí uváděných v berní rule z roku 1654 a rovněž v Tereziánském katastru z roku 1757, dokládá i mapa stavebního katastru z roku 1827 a je zřetelná a v podstatě platná až do dnešní doby.

Po celou dobu své existence leží Pístina stranou závažných historických událostí. I husitská tažení a třicetiletá válka se jí dotýkaly jen okrajově. Vývoj obce probíhal relativně klidně, bez podstatných změn a zvratů, které by výrazně ovlivnily život vesnice a zanechaly stopy na jejím  výrazu.

 

Konec 15. století a začátek 16. století lze charakterizovat jako období relativního klidu a počínajícího hospodářského vzestupu celého kraje. Pístina byla založena a vyvíjela se jako typická zemědělská obec, kde měl mimo  polního hospodářství velký význam i chov dobytka a včel. Své místo zde měli i drobní řemeslníci.

Péče o dobytek byla svěřována jedné osobě,  která pásla dobytek všech obyvatel vesnice společně na obecních pastvinách. Byli to obecní pastýři, kterým se říkávalo též slouhové. Tito lidé mívali i značné zvěrolékařské zkušenosti a často pomáhali v tomto směru i hospodářům. O pastýřích se dochovaly zmínky již z roku 1603, kdy se uvádí Maruše, dcera pastýře z Pístiny, z roku 1607 pak pochází zmínka o Martinovi, pastýři a následují další.

Za starých časů se v této oblasti pěstovalo hodně lnu, který sloužil k tehdy velmi rozšířené výrobě plátna. Pro zpracování lnu byly u každé obce zřízeny sušárny, zvané pazderny, v nichž se len sušíval pro celou obec. O sušení lnu v pazdernách pečovali zkušení lidé, kteří tam také bydleli. Nazývali se pazderníci. V Pístině se připomíná již r. 1615 –1617 pazderník Pavel a lze najít celou řadu jeho následovníků.

Provozování polního hospodářství též vyžadovalo, aby v obci byli i řemeslníci. Především to byli kováři, kteří provozovali řemeslo v obecní kovárně. V Pístině se připomíná kovář na obci již r. 1651.  Dále bylo též velmi potřebné kolářství. Koláři se zde připomínají již od roku 1730.

Při stavbách domů  se uplatňovali mistři tesařští, později koncem 18. a hlavně v 19. stol., kdy byla většina dřevěných domů přestavěna na zděné, mistři zedničtí.

Z dalších řemeslníků  zde byly evidováni krejčí a tkalci. Tkalcovský stav býval častý v mnoha domech, kde si obyvatelé často tkali plátno pro svou potřebu. Po domě se říkalo u Tkalců v č. p. 18.

Ve výčtu řemesel nesmíme zapomenout ani na hostinské. Ze starší doby se připomíná již roku 1687 Pavel Smrčka, hostinský v Pístině.

O veřejný pořádek v obci pečovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností. Zachoval se seznam rychtářů obce Pístiny od roku 1542, kde se jako první rychtář uvádí Javůrek.

 

Nábožensky příslušela Pístina k faře Stráž nad Nežárkou, kostelu sv. Petra a Pavla. V obci byla v roce 1824 uprostřed návsi postavena nákladem obce kaple, která je zasvěcena sv. Kateřině a čtrnácti pomocníkům a v současné době je památkově chráněna.